Pokud ještě pořád nevíte, jak se luštily některé letošní šifry, nebo se vám na to ani nechce přicházet, pak je tento článek právě pro vás. Pokusím se v něm řešení každe šifry nějak srozumitelně popsat.

Básnička

U této krásné básničky vás asi hned na první pohled zaujme zvláštní formátování a různé odsazení jednotlivých řádků. Na druhý pohled už si také můžete všimnout, že básnička je psaná neproporcionálním písmem a že v textu existuje jediný sloupec písmen od prvního až do posledního řádku. Pokud písmena v tomto sloupci přečtete, získáte řešení. Jako nápověda vám také mohl sloužit verš: „Odradit se zimou nedáte, už při tom všem hladem šilháte a tajenku básně hledáte.“

Hranaté brejle

U této šifry vám asi nejvíc mohl napovědět název šifry, který odkazuje na Braillovo písmo. Jednotlivá písmena, napsaná v obdélnících, které je možné rozdělit na 6 čtverečků, bylo potřeba zapsat Braillovým písmem. Pokud všechna písmena takto vypíšete, objeví se rastrem napsaná zpráva.

Letenky

Princip této šifry ja založený na morseovce, jak vám můžou napovědět dvě barvy v mapě (náhodně přiřazené jednotlivým státům) a také podoba loga OPRS Airlines vlevo nahoře, kde je zelená část loga nakreslena čárkovaně a červená část tečkovaně. Už z toho vyplývá, že zelené státy budou představovat čárku a červené tečku. Samotná písmena zprávy dostaneme z výpisu nabízených přímých spojů, který je napsaný vlevo. První písmeno tedy získáme ze spoje Vídeň->Paříž: Pokud tato města na mapě spojíme rovnou čárou, poletíme nejdříve nad Rakouskem, pak nad Německem a nakonec nad Francií. Všechny tyto státy jsou červené, a proto je první písmeno zprávy tři tečky = S. Druhé písmeno bude jedna tečka, protože z Berlína do Hamburku letíme pouze nad Německem… Možná mohl nastat problém ve znalosti polohy jednotlivých měst, ale věříme, že jste si s tím poradili, když jste navíc mohli kohokoli požádat o pomoc s těmito encyklopedickými znalostmi.

Fotoalbum

Na každé stránce fotoalba je vždy pět fotek. Při pohledu na jednotlivé fotky vás u některých určitě napadne nějaká abeceda, kterou je v nich písmeno zašifrováno – první fotka například odkazuje na Brailovo písmo, druhá na Polský kříž (mřížku) a podobně. Pokud si takhle několik písmen zkusíte, uvidíte navíc, že fotky se stejným umístěním na stránce jsou zašifrované stejnou abecedou, což vám může při řešení pomoci. První tři fotky v horním řádku jsou zašifrovány postupně Braillovým písmem, Polským křížem a morseovkou, na druhém řádku jsou použity semafor a římská čísla (pořadí písmene v abecedě).

Bludiště

Ačkoliv by to tak mohlo na první pohled vypadat, tak v této šifře vůbec nejde o nějaké hledání co nejlepší cesty bludištěm a sbírání koleček, ale ta kolečka jsou v bludišti z úplně jiného důvodu. Každé kolečko umístěné v bludišti je vždy rozdělené na 4 části mířící na všechny strany, kam by mohly vést chodby bludiště. Pokud je některá čtvrtina kolečka vybarvená, znamená to, že tím směrem máte začít vybarvovat chodbu až do té doby, než narazíte na jinou vybarvenou čtvrtinu, případně dojdete na konec slepé chodby. Pokud takto vybarvíte všechny vyznačené čtverečky, vykreslí se vám opět v celém bludišti písmena.

Pozn.: Prázdná kolečka jsou tedy v šifře jen tak ze srandy…

Dřívka

Tato velice zajímavá šifra se skládala z osmi dřívek, na nichž bylo vždy napsáno několik čísel (celkem čísla od 1 do 18) a nakresleno několik různě otočených obrázků. Důležité bylo uvědomit se, že čísla na dřívkách pouze určují pořadí jednotlivých písmen v tajence a k získání prvního písmene jsou tedy potřeba všechna dřívka, na kterých je napsaná jednička. Pokud si vezmete všechna tato dřívka, uvidíte, že některé obrázky se na nich opakují. Pak je logické dát tyto obrázky na sebe a v případě, že je některý obrázek pootočený, dřívka pootočit tak, aby se obrázky přesně překrývaly. při takovém spojování dřívek vám pak dřívka vykreslí nějaké písmeno. Prvním písmenem je například písmeno D.

Obrázky

V textu této šifry vás může na první či druhý pohled zaujmout velké množství přídavných jmen a hlavně takových přídavných jmen, ke kterým se dá přiřadit určité obecně známé přirovnání: například líný jako veš, chytrý jako liška, zdravý jako rybička, rychlý jako průjem… Všechna tato přirovnání jsou vyobrazena na obrázcích okolo textu a u každého obrázku najdete také nějaké písmeno. Pokud tedy správně přiřadíte obrázky k přídavným jménům z textu, stačí postupně text číst a vždy, když narazíte na přídavné jméno, si zapsat písmeno u příslušného obrázku. Tato písmena vám dohromady dají řešení šifry.

První žalm

Kvůli této šifře jste na startu Procházky dostali malou Bibli i s knihou žalmů. Pokud jste si našli první žalm, mohli jste vidět, že v této šifře se vyskytují podobná slova, i když úplně jinak poskládaná za sebe. Pro nalezení řešení stačilo jen jednoduše vyškrtat všechna slova šifry vyskytující se v žalmu (přesně ve stejném tvaru) a nakonec vám v šifře zůstalo jen šest slov, která jsou řešením.

Průsečíky různoběžek

Jedná se o jednu z šifer, kde jsme vám v názvu šifry dali velkou nápovědu. Šifra vypadá jako klasická osmisměrka, ale vyškrtávaná slova jsou vlevo psaná vždy po dvojicích. Nyní je důležité dát si to do souvislosti s názvem šifry Průsečíky různoběžek. Vidíme, že každé ze slov nám v osmisměrce určuje jednu přímku. Budeme tedy pro každou dvojici slov hledat průsečík dvou přímek jimi určených a číst písmena (nebo čísla), která se v těchto průsečících nacházejí. Tučná písmena jako začátky slov jsou jen pomůckou pro vás, abyste šifru nemuseli luštit několik hodin jako my. Z níže uvedeného obrázku je vidět, že první dvě písmena zprávy budou AU…

Šestnáct zvuků

Někoho by možná u této (zvukové) šifry mohlo zmást, že se jmenuje šestnáct zvuků, a přitom v ní můžeme slyšet jen 14 různých zvuků. Je to proto, že nám při tvoření této šifry vypadlo na konci slovo JE, za což se omlouváme. Ti, kteří se tímto faktem nenechali zmást, a přesto luštili šifru podle návodu popsaného námi přímo v šifře, mohli lehce dosáhnout správného výsledku. V druhé části našeho rozhovoru vám napovídáme, že půjde o vztah mezi zvuky (které se v nahrávce vyskytují) a jejich jednoslovným pojmenováním (například „zvoníš“, „zavři, „bouchání“, hraní, …). Také na nahrávce prozrazujeme, že jde o „počet takovýho toho, co by v napsané verzi bylo oddělený mezerama“, tedy počet slov mezi zvukem a jeho pojmenováním. Další nápovědou může být i poznámka o tom, že budeme muset dobře artikulovat, aby to bylo dobře luštitelné – aby bylo možné spočítat počet slov řečených mezi zvukem a jeho pojmenováním. Jednotlivá písmena do zprávy se řadí chronologicky podle toho, kdy zazní který zvuk (jak napovídá zmínka o štěkání a mňoukání). První písmeno tedy získáme tak, že spočítáme počet slov mezi prvním zvukem (zacinkáním) a slovem „necinkej“ – těchto slov je 16, první písmeno řešení je tedy 16. písmeno v abecedě = P.

Pozn.: Níže uvedený přepis není doslovný, protože v některých částech jsme si nemuseli dávat pozor na to, kolik slov říkáme.